|
|
Accession of the European Union to the European Convention on Human Rights
Brabcová, Anna ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
SHRNUTÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE V ČESKÉM JAZYCE Otázka přistoupení Evropské unie (dále jen "EU") k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "EÚLP") je po desetiletí žhavým tématem odborných právních a akademických diskusí. Dne 18. prosince 2014 vydal Soudní dvůr Evropské unie (dále jen "SDEU") dlouho očekávány posudek 2/13, ve kterém prohlásil, že Dohoda o přistoupení EU k ECHR (dále jen"Dohoda") není slučitelná s unijním právem. SDEU vydal rozhodnutí, které vzbudilo řadu právních otázek. Mnoho zejména pobouřených komentářů a článků bylo od dne vydání posudku publikováno. Troufám si tvrdit, že problematika přistoupení EU k EÚLP je zvlášť v poslední době velmi čerstvá a aktuální. To je jeden z hlavních důvodů, proč jsem si téma přistoupení EU k EÚLP vybrala pro svou diplomovou práci. Obecně se mi toto téma zdá velmi zajímavé, neboť je možné na otázku přistoupení nahlížet z mnoha různých pohledů. Vedle toho jsem si k problematice přistoupení vytvořila zvláštní vztah, protože jsem měla příležitost osobně se účastnit ústního jednání SDEU v Lucemburku o slučitelnosti Dohody s Evropským právem. Ráda bych předeslala, že ve své diplomové práci nezaujímám ani kritický ani obranný postoj k posudku 2/13. Hlavním cílem a doufám, že i přínosem mé diplomové práce je: 1) rozebrat historii a celý...
|
|
|
Montenegro's Accession to European Union
Ivanović, Mijo ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
All policies, initiatives and ideas of accession countries are directed towards the European Union. With the safe development and enlargement, European Union is the world's center of peace and stability. For Montenegro, as a small open economy in the Western Balkans, which tends to become part of a unique political, economic and cultural market, entrance into the EU is a strategic goal from independence gained in 2006. Within the framework of the process of European integration, Montenegro unifies all resources that are still significantly underdeveloped thus creating better options for their absorption and further development. In accordance with the previous, the key issues that are analyzed in this paper are the following: In what way and at what "speed" is Montenegro working on the process of EU integration? With what kind of problems and challenges Montenegro is facing? What methods in the context of European integration Montenegro is using? To what extent are the solutions optimal and relevant for Montenegro? Key words: integration, candidate, negotiation, accession, Montenegro, European Union
|
|
|
Vstup České republiky a Slovenské republiky do OECD po rozpadu společného státu
Voříšek, Martin ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Tato komparativní případová studie se zabývá zapojením České republiky a Slovenské republiky do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Záměrem práce je zjistit, jak se do rozdílného procesu vstupu České republiky a Slovenské republiky do OECD promítly politické a ekonomické odlišnosti a do jaké míry byl zásadní způsob a důsledky rozdělení Československé federativní republiky. Autor pracuje s tezí, že pozdější vstup Slovenské republiky do OECD byl zapříčiněn nepříznivou politickou situací v období Mečiarových vlád, která se odrážela i v oblasti ekonomiky. Zároveň se domnívá, že nedošlo k znevýhodnění Slovenské republiky v důsledku rozdělení federace (ať už z české strany, či OECD) mající za následek opoždění přístupu Slovenska do OECD. Stěžejní kapitoly jsou věnovány přístupu jednotlivých zemí do OECD. Zatímco český vstup do OECD probíhal relativně hladce, v případě Slovenska je nezbytné popsání zásadních faktorů majících za vliv delší přístupový proces. Mezi ty patří zejména zahraničně politická orientace a průběh slovenské transformace během Mečiarových vlád.
|
|
|
Beyond Charlemagne's legacy: Normative Empire and the Independence of the Judiciary in Conditionality
Vienne, Cassiopee ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Přístupová rokování do EU po roce 2004 přinesly významné změny do Evropského zvykového práva v oblasti rozšiřování a zvýšili míru spoléhání Komise na kondicionalitu při uplatňování svého vlivu na současné i potenciální členské státy. Následný vývoj evropských norem v předvstupové fázi byl přenesen i na stávající členské státy a vedl k sformování normativní velmoci. Tento výzkum, opírajíc se o aktuální empirickou evidenci, revidoval koncept normativní velmoci popsaný v literatuře. Výzkum se zabýval otázkou, proč stále významnější role kondicionality v aplikování principu nezávislosti soudnictví přispěla k metamorfóze EU na normativní velmoc. Argumentace tohoto výzkumu vychází ze studia případů Bulharska, Chorvatska a Rumunska. Kromě geografické příbuznosti spojuje tyto tři případy přebujelá korupce přítomná zejména v politických a soudních institucích, co je jedna z hlavních překážek jejich přístupu do EU nebo dosažení plného členství. Analýza vlivu Komise v oblasti soudní reformy během přístupové fáze a po získání členství je doplněna podrobnými studiemi Mechanismu spolupráce a ověřování (CVM) a hodnotících zpráv od roku 2004 až po současnost. Hlavním zjištěním výskumu je, že monitoring Komise po přistoupení Bulharska a Rumunska, a přístupová jednání s Chorvatskem vedly k redefinici evropských...
|
|
|
Germany's European policy in the Western Balkans on the example of Croatia's accession to the EU
Radalj, Lovorka ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Zimmermann, Volker (oponent)
Diplomová práce "Německá evropská politika na západním Balkánu na příkladu vstupu Chorvatska do EU" se zabývá rolí Spolkové republiky Německa v procesu evropeizace zemí západního Balkánu. Hlavními cíli Německa byla nenásilná řešení existujících konfliktů a s tím spojené zajištění stability v tomto regionu. Další důležité cíle německé evropské politiky na západním Balkánu byly obnovení demokracie, liberální tržní ekonomiky, zákonnosti, řešení problému uprchlíků, ochrana (etnických) menšin a lidských práv i regionální kooperace. Stabilizace západního Balkánu mělo být docíleno pomocí jeho integrace do EU a NATO. Od rozpadu Jugoslávie v 90 letech 20. století se Německo v této oblasti intenzivně angažuje. V souvislosti s aktivním angažováním za krize v Kosovu posílilo svou vedoucí roli a odpovědnost v rámci EU. Politickou, ekonomickou a humanitární účastí zároveň posílilo svou pozici v oblasti západního Balkánu. Práce se zaměřuje na popis a interpretací motivů německé angažovanosti v rámci integrace západního Balkánu do EU. Cílem je interpretovat kroky Německa jako silného zastánce vstupu Chorvatska do EU. V této souvislosti je dalším cílem najít odpověď na otázku, zda německá podpora byla výjimečná nebo představovala logické pokračování německé politiky rozšíření Evropské unie.
|
|
|
Změna stran řízení
Minařík, Jan ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Změna stran řízení Abstrakt Tato práce se zabývá instituty, jejichž cílem je změnit stranu řízení v občanském právu procesním. Ať již důsledkem právního jednání stran či právní události nezávislé na jejich vůli, během řízení může docházet k situacím, kdy jedna či druhá strana přicházejí o svou věcnou legitimaci, případně dokonce procesní subjektivitu. Zákon proto musí na tyto změny reagovat, aby byly zajištěny podmínky pro pokračování řízení a vydání meritorního rozsudku ve věci bez nutnosti současné řízení zastavovat a zahajovat nové. V zájmu zachování rychlosti a zabránění množení sporů však nesmí docházet k přílišnému zásahu do procesních práv stran, zejména pak žalovaného. Ve své první části práce zkoumá vztah občanského práva procesního a hmotného a vysvětluje jednotlivé pojmy související s účastenstvím, které pak často užívá v pasážích následujících, jmenovitě formální pojetí účastenství, věcnou a procesní legitimaci stran. Následující čtyři části se pak věnují jednotlivým institutům, které pod pojem "změna stran řízení" spadají, konkrétně tedy přistoupení účastníka, záměny účastníka a procesnímu nástupnictví při univerzální i singulární sukcesi. U každého institutu popisuje jeho současnou úpravu s jejími klady i zápory a srovnává ji s úpravou historickou, od roku 1895, přes 20. století a kodexy...
|
|
|
Accession of the European Union to the European Convention on Human Rights
Brabcová, Anna ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
SHRNUTÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE V ČESKÉM JAZYCE Otázka přistoupení Evropské unie (dále jen "EU") k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "EÚLP") je po desetiletí žhavým tématem odborných právních a akademických diskusí. Dne 18. prosince 2014 vydal Soudní dvůr Evropské unie (dále jen "SDEU") dlouho očekávány posudek 2/13, ve kterém prohlásil, že Dohoda o přistoupení EU k ECHR (dále jen"Dohoda") není slučitelná s unijním právem. SDEU vydal rozhodnutí, které vzbudilo řadu právních otázek. Mnoho zejména pobouřených komentářů a článků bylo od dne vydání posudku publikováno. Troufám si tvrdit, že problematika přistoupení EU k EÚLP je zvlášť v poslední době velmi čerstvá a aktuální. To je jeden z hlavních důvodů, proč jsem si téma přistoupení EU k EÚLP vybrala pro svou diplomovou práci. Obecně se mi toto téma zdá velmi zajímavé, neboť je možné na otázku přistoupení nahlížet z mnoha různých pohledů. Vedle toho jsem si k problematice přistoupení vytvořila zvláštní vztah, protože jsem měla příležitost osobně se účastnit ústního jednání SDEU v Lucemburku o slučitelnosti Dohody s Evropským právem. Ráda bych předeslala, že ve své diplomové práci nezaujímám ani kritický ani obranný postoj k posudku 2/13. Hlavním cílem a doufám, že i přínosem mé diplomové práce je: 1) rozebrat historii a celý...
|
|
|
Croatian accession to the European Union: impact on the agricultural sector
Ducháčová, Kristýna ; Glazar, Ondřej (vedoucí práce) ; Hayat, Arshad (oponent)
Diplomová práce zkoumá krátkodobý dopad přístupu Chorvatska do EU na jeho zěmědělský sektor. Toho je docíleno pomocí diskuze současné literatury v oboru, studia chorvatského přístupového procesu, analýzy chorvatských ekonomických indikátorů a zemědělského sektoru, využití slovinské zkušenosti s přístupem a použitím ekonometrické analýzy. Jak empirické důkazy, tak i výsledek odhadovaného modelu ukazují, že Chorvatsko, co se týče zěmědělského obchodu, je na tom lépe po vstupu do EU. Čerstvá data po vstupu neodhalují žádný důkaz, který by poukazoval na vážné negativní důsledky na zaměstnanost nebo objem obchodu. V roce 2013 dochází k mnohem výraznějšímu poklesu vývozu do zemí CEFTA než v případě zemí EU, což mění poměr vývozů ve prospěch EU. Po vstupu je evidován výrazný nárůst dovozu z EU, zatímco dovoz z CEFTY zůstává nezměněn. Výsledky ukazují, že vstup do EU má pozitivní dopad na chorvatský zemědělský obchod.
|
|
|
Montenegro's Accession to European Union
Ivanović, Mijo ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
All policies, initiatives and ideas of accession countries are directed towards the European Union. With the safe development and enlargement, European Union is the world's center of peace and stability. For Montenegro, as a small open economy in the Western Balkans, which tends to become part of a unique political, economic and cultural market, entrance into the EU is a strategic goal from independence gained in 2006. Within the framework of the process of European integration, Montenegro unifies all resources that are still significantly underdeveloped thus creating better options for their absorption and further development. In accordance with the previous, the key issues that are analyzed in this paper are the following: In what way and at what "speed" is Montenegro working on the process of EU integration? With what kind of problems and challenges Montenegro is facing? What methods in the context of European integration Montenegro is using? To what extent are the solutions optimal and relevant for Montenegro? Key words: integration, candidate, negotiation, accession, Montenegro, European Union
|
|
|
Germany's European policy in the Western Balkans on the example of Croatia's accession to the EU
Radalj, Lovorka ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Zimmermann, Volker (oponent)
Diplomová práce "Německá evropská politika na západním Balkánu na příkladu vstupu Chorvatska do EU" se zabývá rolí Spolkové republiky Německa v procesu evropeizace zemí západního Balkánu. Hlavními cíli Německa byla nenásilná řešení existujících konfliktů a s tím spojené zajištění stability v tomto regionu. Další důležité cíle německé evropské politiky na západním Balkánu byly obnovení demokracie, liberální tržní ekonomiky, zákonnosti, řešení problému uprchlíků, ochrana (etnických) menšin a lidských práv i regionální kooperace. Stabilizace západního Balkánu mělo být docíleno pomocí jeho integrace do EU a NATO. Od rozpadu Jugoslávie v 90 letech 20. století se Německo v této oblasti intenzivně angažuje. V souvislosti s aktivním angažováním za krize v Kosovu posílilo svou vedoucí roli a odpovědnost v rámci EU. Politickou, ekonomickou a humanitární účastí zároveň posílilo svou pozici v oblasti západního Balkánu. Práce se zaměřuje na popis a interpretací motivů německé angažovanosti v rámci integrace západního Balkánu do EU. Cílem je interpretovat kroky Německa jako silného zastánce vstupu Chorvatska do EU. V této souvislosti je dalším cílem najít odpověď na otázku, zda německá podpora byla výjimečná nebo představovala logické pokračování německé politiky rozšíření Evropské unie.
|
host ::
RSS.